De autor id hi du verse
Abu’l Hasan Yamīn ud-Dīn Khusrau (Persi: ابوالحسن یمینالدین خسرو, Hindi: अबुल हसन यमीनुददीन ख़ुसरो) (1253-1325), siudim konen wim Amīr Khusrau, ekvos skriven wim Amir Khusrow o Amir Khusro, sì un Indian-Persi Sufisti santor, muzikor, korti poèt id inleren, we ʒivì trawàn de periòd de Delhi Sultanadi.
Amīr Khusrau skrivì in Hindavi (veti Hindustani). In di pri artikel mi novi blogi i ve proseto du verse pa ha id os mi tradutad di versis id vari kospekade ov poetid generalim id de anlezi trad (id art) traduto poetid partikulim. Zis hi du verse in de odveni linga (zi un moz findo de tali poèm in Hindavi):
خسرو دریا پریم کا، الٹی وا کی دھار ۔
جو اترا سو ڈوب گیا، جو ڈوبا سو پار ۔۔
Zis li traskrivad in Latini litere:
Khusro daryā prem kā ulTī vā kī dhār
Jo utrā so Dūb gayā, jo Dūbā so pār
Id zis mi Uropi tradutad:
Khusrau, de riv liami, ruvirti se ji strom:
We itì in, induvì; we induvì, itì tra.
Je se u doha (duvèrs, o distik), u tradisioni poeti form in Sufisti poetid. De pri vers prosèt u metafora, id de duj disvòlp ja ki u paraleli struktùr kozi id efekti.
Wim centrali metafora, liam vid koeglen a u riv o mar: u komùn imàʒ in Sufisti poetid pro prodiko de vastid id duvad doji usperiji.
Wim paradòks, de strom di rivi se ruvirti. In u komùn riv, daz we procerim it in, moz ito tra, id daz we indùv, perlàs sia. In de riv liami, de logik vid ruvirti: daz we slim “it in” (vakizan, ki siavisti rekad), indùv (perlàs sia in pain apcizadi). Pur, daz we indùv kopolem (davan sia ap, anìtan de siavi) se daz we verim it tra (we atòg mistiki uniòn).
Zi induvad prodìk fanā (anìtad de siavi, de i). Traìtad (o, maj procizim, trasnivad) prodìk baqā (evi restad be Doj). Spirti verivad solem usvèn pos de mor de siavi.
De riv liami repèr sia a doji liam, we funsiòn tra u logik goni a de moldi. Ankodiki apdavad, we sem a mold u perlàs, se de uni vaj do savad id mistiki uniòn.
De duvèrs intèn de idea te, in spirti vaiz, semi fajad se viktad, perlàs se vingad, id mor se de veri regenad.
Ov de tradutad
“Tradutor, traitor”. Un zav ja. Wan un tradùt, un profàs talvos mol anlezi uscale. U tradutad se nevos perfeti, nevos fenden, nevos kopolen. Je se talvos mozli abuno ja. Trawàn di tradutad, wim talvos, i doʒì, obvizim, deto mole becizade. De odveni tekst intèn eki detaile id karakteristike wen i doʒì, talim kozavim, apdiko. Po samp:
(1) I mozì ne reproduto de rim intra dhār (be fend pri versi) id pār (be fend duj versi).
(2) I mozì ne reproduto de aliterad (o “aliterasiòn”) inter daryā, dhār id Dūb.
(3) Kotogan metrid, i mozì proteno de kotali numar silabis de distiki (26), ba de intrapartad silabis se perfeti in de odveni tekst (13 in de pri vers, 13 in de duj), trawàn in de tradutad je se lejim min perfeti (12 + 14).
(4) I avev mozen reproduto de dusilabi redezad jo... so (“we... daz”), ba is i avev deten ja, i avev agrenen de numar silabis de duj versi tis 16 (instà 14), wa avev apejen de metri diseglid intra de pri id de duj verse, id intra de odveni tekst id de tradutad. Sim, i uslasì de duj terma (daz), wa se koregi in Uropi id in mole Europan lingas:
We itì in, induvì; we induvì, itì tra. = We itì in, daz induvì; we induvì, daz itì tra.
Mi tel sì klar dod inìz: proteno de sin id savigardo de ritma id de poeti efèkt (muzikid, paralelid, gonstàd, antitèz). Kim odteno da poeti efekt? Grenmezim, a muzikid id paralelid kopèr de fakt te, in mi tradutad, jaki vers kostàj in du mijverse (o hemistike):
Khusrau, de riv liami, (6 silabe) || ruvirti se ji strom; (6)
We itì in, induvì; (7) || we induvì, itì tra. (7)
Di duvèrs av viden vastim bekonen id ziten, id in internèt kirkirèn mole tradutade in vari lingas. I lisì id proverì vari od da tradutade. Tale tradutade wen i lisì av un komùn punt: in de duj vers lu prodìk tale verbe in prosàn, gonim a de odveni tekst, wo tale verbe se in pasen. Parkà? I men te da usvèn subetàl bekòz in Westia je esìst u krati aforistic tradisiòn. In aforismas, in fakt, verbe siudim se in prosàn. Pur di duvèrs pa Khusrau se nun aforisma, nun slogàn. Je se u filosofic akt id, maj procizim, un akt ʒivic konadi. Je tel tradavo de tun vizdezadi, de inprès usfenden usperiji, de dismèz mistiki realizadi. Ki ji verbe in prosàn, de duvèrs perlàs di anusmezli valte.
I findì un alten gravi defèkt in interneti tradutade. De pri hemistik de duj versi (Jo utrā so Dūb gayā) molvos vid traduten in Engli wim One who jumps into it drowns. Voj, de verb utrā indìk u kalmi id poceri inìtad in de vode di rivi, ki de intèl trasnivo ja id atogo de alten ber. U verb wim jump (“sprito”) talim ne tradàv di sin...
Solem du verse, id samole kospekade, sa duv stud! Poetid se ʒe u koplizen art, inmuvade se anlezi a uspreso, anlezi a analizo...
